Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zoorehabilitace

20. 6. 2012

Zoorehabilitaci lze charakterizovat jako jeden z terapeutických prostředků, ve kterém jsou činnosti se zvířaty  využívány  pro  práci s dětmi nebo klienty  s handicapem fyzickým, duševním nebo kombinovaným. Tyto aktivity na bázi biologické přirozenosti umožňují  nebo zlepšují správný  psychosomatický vývoj zdravotně postižených a  znevýhodněných  osob. Specifikou  naší činnosti  je, že mimo jiné uplatňujeme tuto metodu u dětí s poruchami chování.

Mnohé z Vás  jistě zaujal již  samotný název této sekce a termín zoorehabilitace za využití psů. Daleko známější  v povědomí veřejnosti  je  totiž výraz canisterapie. Dle našeho soudu správněji je v poslední době  v odborných publikacích i praxi nahrazován termín canisterapie slovem zoorehabilitace. Důvodem je  snaha o  přesnější vystižení  této  aktivity se zvířaty. Výraz terapie by měl být  terminologicky používán  výhradně  ve spojení s lékařskými a psychologickými postupy, které mohou uplatňovat pouze lékaři nebo psychologové s patřičným odborným vzděláním. Termín zoorehabilitace lépe vystihuje podstatu aktivit se zvířaty  pro zlepšení  života handicapovaných. Tato teze ovšem neznamená se uzavírat do sebe, ale naopak  jen  ve spolupráci s ostatními oborníky naplno využít schopností zvířat pro individuálně cílenou pomoc. V našich podmínkách se tak děje v úzké součinnosti s psychology, etopedy a  speciálními pedagogy. Neméně důležitá je i podpora a zájem rodičů při aplikaci této specifické metody.

.

V rámci zoorehabilitace má specifické postavení  zoorehabilitace za využití psů. Z mnoha subjektivních i objektivních důvodů jsou vazby mezi člověkem a psem velmi silné. Jistě to souvisí i s historickým vývojem obou  těchto živočišných druhů, kdy úzké soužití mezi Homo sapiens a Canis familiaris trvající již tisíciletí je doloženo nejen archeologickými, ale i genetickými a dalšími  výzkumy.